Pozvánka na besedu k rozvoji území

Zveme vás na společné jednání nad současným stavem a budoucí  podobou území
MAS „Přiďte pobejt!“:

10. října 2013 od 15 hod. - Druhé veřejné projednání připravované strategie
Společenský dům Jilm Jilemnice
V tomto termínu se akce NEKONÁ.  Sejdeme se patrně v listopadu, po upřesnění metodiky k vypracování strategie kompetentními orgány

Máme již za sebou:

12.  září 2013   - Debata k inovacím, setkání s podnikateli
8. srpna 2013  -  Téma: Děti a mladí – vzdělávání, školství, pracovní místa, volný čas
Péče o potřebné
18. července. 2013 - Téma: Pracovní místa, podnikání, místní výroba a spotřeba, zemědělství
Místní pospolitost, vztahy, spolky, život v obcích, vedení obcí, spolupráce a komunikace

Všechna setkání proběhla pod vedením paní Blaženy Huškové

Prosíme o potvrzení účasti na: vera.noskova@seznam.cz

Školství

Mimoškolní aktivity – zájmové kroužky při ZŠ

Sportovní kluby

Kulturní soubory

Zemědělství

je jedním z hlavních ekonomických pilířů území. Vzhledem k podhorskému až horskému charakteru oblasti bylo vždy doprovázeno dalším zdrojem příjmů (dřevařství, hornictví, služby) a tato situace přetrvává dodnes.

V horské oblasti se zemědělství výrazně podílelo na vzniku a zachování lučních enkláv – jednoho z typických prvků Krkonošského národního parku.V nižších polohách regionu hospodaří zemědělská družstva a malé rodinné farmy, často zaměřené na produkci mléka. V horských oblastech obhospodařují převážně louky a pastviny - často za podmínek stanovených Správou Krkonošského národního parku - jednotliví horští hospodáři či zemědělská družstva. Maso a mléko (často biokvality) je dodáváno do velkoodběratelské sítě.

Příjmy zemědělců, opírající se především o dotační programy Ministerstva zemědělství a o často podhodnocený prodej prvovýroby, nedovolují většině zemědělců shromáždit potřebné finance na zásadní investice. Projekty uskutečňované ve spolupráci s MAS se proto týkají zejména zpracování živočišné prvovýroby s důrazem na kvalitu místního výrobků, modernizaci stávajících zemědělských provozů a vytváření služeb v cestovním ruchu.

Co je Leader

V dnešní Evropské unii tvoří venkovské oblasti 90 procent území a žije v nich 60 procent obyvatel. Každá venkovská oblast se potýká s vlastními problémy a i hledání východisek je nutné hledat v místním prostředí.
Díky těmto myšlenkám se na scéně Evropské unie postupně objevily iniciativy Leader I, Leader II a poté Leader + tj. programy, jejichž prostřednictvím mohly venkovské oblasti od roku 1991 plánovat a řídit vlastní rozvoje, aniž by se musely vzdát svého přírodního či kulturního bohatství.
Iniciátory jsou vždy místní akční skupiny (MAS), sdružující obce, místní podnikatele i nejrůznější neziskové organizace. MAS přebírají odpovědnost a připravují a schvalují opatření, které pak samy přímo provádějí. MAS rovněž navazují kontakty s partnery zabývající se rozvojem venkova, a tím dochází ke spolupráci na regionální, národní i mezinárodní úrovni.

Rokem 2013 se uzavírá pětileté období, kdy do regionu tekly prostřednictvím MAS „Přiďte pobejt!“ finance z Programu rozvoje venkova – osa IV. Leader. Od roku 2009 bylo do území touto cestou investováno téměř 40 milionů korun.

Tradice a řemesla

Region MAS „Přiďte pobejt!“ o.s. se může pochlubit nezaměnitelným kulturním bohatstvím. Typický ráz lidových staveb – krkonošské roubenky, drobné sakrální památky (křížky, Boží muka, kapličky, křížové cesty), kostely a další objekty zachovávající prvky tradiční krkonošské architektury vytvářejí nezaměnitelný charakter místní venkovské krajiny.

Ke kultuře zdejšího kraje patří rovněž výrazný folklór i tradiční činnosti, jejichž nositeli jsou nejrůznější spolky (hasiči, sportovní či ochotnické spolky) i samotné obce (jarmarky, poutě, masopusty, festivaly).To vše má vedle rozvoje místní kultury a tradic i sounáležitosti s rodným krajem velký význam pro rozvoj cestovního ruchu.

Mládež

Západní část Krkonoš byla po roce 1945 – na rozdíl od druhé, východní části pohoří - méně poznamenána odchodem německy hovořícího obyvatelstva. Velká část obyvatel z českých vesnic zde zůstala a tím nedošlo k přetrhání tradičních vazeb a vztahů. Zdejší obyvatelstvo cítí sounáležitost s místem, kde vyrůstali jejich rodiče a prarodiče, a tuto vazbu ke krajině pod Kokrháčem (Kotlem) předává také dalším generacím. Pevné zakotvení v místě, často ještě doplněné jinde již skoro vymizelým aktivním křesťanstvím, se odráží v chuti udělat něco pro své bližní.

Území MAS „Přiďte pobejt!“, o. s. se může pochlubit řadou dlouhodobě fungujících kolektivů dětí a mládeže.

Turistika - cestovní ruch

Území v působnosti MAS „Přiďte pobejt!“, o. s patří mezi z nejvíce navštěvované rekreační oblasti České republiky. Na jeho atraktivitě se podílejí výjimečné přírodovědné a krajinářské hodnoty území (na polovině území MAS se rozkládá Krkonošský národní park), které poskytují bohatou nabídku sportovního vyžití především v zimních sportech. Tyto aktivity jsou významným sezónním zdrojem příjmů, v poslední době - s ohledem na netradiční průběh některých zim - až přeceňovaným.

Předpokladem perspektivního rozvoje území je proto zdůraznění celoroční nabídky služeb s důrazem na tzv. měkkou turistiku, šetrně využívající horskou i podhorskou část oblasti. Pěší a poznávací turistika, cykloturistika a hipoturistika, rozvoj služeb zdůrazňujících jedinečnost území (ubytování na agrofarmách, v horských chalupách s konzumací místních produktů) i návrat k místním tradicím (jízdy na rohačkách, jarmarky, divadelnictví) pomohou učinit území návštěvnicky zajímavým po celý rok.

Láska k rodnému koutu a úcta k dědictví po předcházejících generacích stála u zrodu hned několika soukromých krkonošských muzeí. V jejich expozicích je za největší poklady považováno to, do čeho dali obyčejní místní lidé svůj um i nápady, co jim sloužilo při každodenní práci, či co si předávali z generace na generaci.

Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé
- muzeum manželů Pičmanových.

V roce 1999 uvítalo své první návštěvníky v roubené stodole. Od té doby se podařilo rozšířit expozici o malou kuchyňku, kovářskou dílnu a dvě patra s exponáty, v roce 2011 přibylo praktické zastřešení dvora.
Jaro v muzeu začíná oslavou Velikonoc, léto vrcholí ponikelskou poutí a na podzim se tu slaví dožínky. V tu dobu jsou vždy v muzeu k vidění tradiční řemesla, ale můžete zde potkat i samotného Krakonoše, ochutnat koláče, sejkory, pečínku a pivo.

Muzeum je otevřeno denně, návštěvu je třeba telefonicky ohlásit.Telefon: 732 326 198

Muzeum a galerie Starý Kravín
- provozuje o.s. Starý Kravín Františkov

Další svědek tradic a nadšení místních lidí – muzeum v Františkově. Jeho letní slavnosti Dřevosochání každým rokem přilákají nejen zástupy návštěvníků, ale i řadu výtvarníků, jejichž díla ve dřevě zdobí místní krajinu.
Kontakt Jana Brožová: 737 732 078

Zemědělské muzeum ve Studenci
- muzeum pana Lukeše

Telefon: 605 858 067

Spolky

Nejvýznamnějšími nositeli živé kultury regionu je řada divadelních ochotnických spolků (Benecko, Štěpanice, Jilemnice, divadelní soubor Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou) a pěvecké soubory, často s dlouhou tradicí a téměř profesionální kvalitou (Svatováclavský sbor v Pasekách, skupina SATORI v Poniklé) pořádající každoročně festivaly často i nadregionálního významu (Pasecké hudební léto, Vysocký divadelní festival).
V obcích jsou iniciátory společenských a kulturních událostí především sbory dobrovolných hasičů (v každé obci). Právě oni organizují společenské akce (plesy, pálení čarodějnic, akce na Den dětí, kroužky pro mládež atd.). Významnou úlohu mají i sdružení a spolky žen, usilující o obnovu a zachování tradic (Krkonošské ženy, Jilemský spolek pro oblékání postaru).

Skauti

Tradiční a spolehlivou součástí mimoškolních aktivit dětí a mládeže na Jilemnicku jsou skautské oddíly. Skautské středisko Jilm Jilemnice sdružuje na 150 skautů a skautek v celkem 6 dětských oddílech a 3 oddílech pro dospělé (z toho je jeden odloučený oddíl v Lomnici n. Pop. a jeden v Rokytnici n. Jiz.).
Skauting je zaměřen na všestranný rozvoj osobnosti mladých lidí. V kolektivu kamarádů a prostřednictvím zábavného programu získávají široké spektrum důležitých dovedností – mimo jiné vztah k přírodě nebo sociální dovednosti. Program je realizován na pravidelných schůzkách každý týden, výletech a víkendových výpravách a na každoročních letních stanových táborech.
Středisko Jilm se pravidelně zapojuje do celostátních akcí Junáka (Betlémské světlo, sbírka Pomozte dětem, humanitární akce Kapka naděje), do regionálních akcí (Den Země, Dětský den) a pořádá vlastní akce pro druhé (Netradiční sporty, Srandahry aj.)

Více informací na www.skaut.jilemnicko.cz

Dobrovolní hasiči

Hodně času a energie věnují mládeži také dobrovolní hasiči. Ve většině sborů regionu organizují pro mladé hasiče pravidelné schůzky, cvičení i soutěže v požárním sportu. Mnohaletou tradici má Pohár velitele v Čisté, dvoukolový Podkrkonošský pohár mládeže pořádá SDH Nedaříž, SDH Jilemnice zase každoročně pro mládež připravuje branně turistickou vycházku okolím Jilemnice nebo štafetový závod, v požárním útoku se soutěží i ve Víchové n. J. Region také často hostí okresní kolo hry Plamen.
Na jaře 2008 to bylo v Nedaříži a podzimní branný závod se poběží v Roztokách.

Také při zajišťování kulturního a společenského dění v obcích myslí hasiči na děti a mládež. Jsou pořádána například dětské karnevaly, dětské dny, předvánoční akce s nadílkou pro děti. V létě organizují hasiči pro děti i tábory
(Čistá, Jilemnice, Martinice). Na podzim pak SDH Jilemnice organizuje pro zájemce z řad mladých hasičů v regionu přípravné víkendové soustředění pro cca 200 účastníků.

Hasiči pracují dle možností s dětmi a mládeží především proto, že si tím vychovávají své nástupce pro dobrovolnickou činnost. Získané znalosti a dovednosti jsou ale upotřebitelné i v běžném životě při řešení nenadálých situací.

Mateřská centra

V několika obcích vznikla v posledních letech mateřská centra, přispívající k pestrému a činorodému trávení času rodičů s malými dětmi. Pravidelný program, vlastní aktivita, tematické akce, odborné přednášky a semináře, prázdninové výlety jsou příležitostí pro maminky vyjít z izolace a stereotypu celodenní péče o dítě. Jejich potomci se v centrech učí prvním kontaktům se svými vrstevníky i dospělými mimo okruh rodiny.

Cyklotrasy

Cyklotrasy v západních Krkonoších nabízejí nejen jízdu krásnou přírodou a sportovní zážitek, ale také cestu za poznáním. V posledním době zde vznikají nové a nové cyklostezky, které vedou návštěvníky po stopách historie či pozoruhodnostmi území. K jejich vzniku často spojí síly několik občanských sdružení. A tak kromě cyklotras s tištěným průvodcem s poetickými názvy jako Zámecká stezka vedoucí okolo Horní Branné nebo Za horskými chaloupkami pod Rezkem, tu vznikla třeba Soší stezka, provázející cyklistu po výtvorech letních slavností Dřevosochání ve Františkově. Na příznivce cyklistiky čeká na území MAS celkem přes 800 km značených stezek.

Ekofarmy

Poznávání a turistika má v Krkonoších historii velmi starou. Služby turistům přicházející do Krkonoš se zde brzy staly vítaným zdrojem příjmů pro místní obyvatelstvo. Ubytovávání, průvodcovské služby, v podhůří pak povoznictví a řemesla pomáhaly vždy ekonomicky rozvíjet poměrně chudou příhraniční oblast a zvyšovat její prestiž v očích okolí. Také v současnosti zde nabízí ubytování řada ekofarem, jejichž služby odpovídají požadavkům Evropského centra pro eko agroturistiku – ECEAT.

Farma U Kotyků v Roztokách, nabízí ubytování na úpatí hor, zatímco rodinná farma horských hospodářů Waldmannových Zvonice v Pasekách nad Jizerou (700 m. n. m.) se může pochlubit mimořádnou polohou na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, chovem ovcí plemene Romney March i bohatou kulturní tradicí místa (muzeum s krkonošskou houslařskou školou, Pasecké hudební slavnosti).

Farma HUCUL na Janově hoře (Vítkovice) potěší zase všechny ctitele chovu huculských koní svou stylovou hospůdkou s biokuchyní.

Hospodáři z Rokytnice

Společnost Zemex v Rokytnici nad Jizerou hospodaří v programu ekologického zemědělství na ploše téměř 700 ha trvalých travních porostů, z nichž část se nalézá ve III. zóně Krkonošského národního parku. V současné době má cca 300 kusů skotu, z toho 160 ks dojnic.
Úkolem, který považují za prioritní, je modernizace současných provozů a zajištění zpracování vlastních produktů – především masa, aby mohla být ekonomicky zohledněna jeho nadstandardní kvalita (certifikace bio).

Farma HUCUL

Horská Farma Hucul se nachází v úbočí svahu Janovy hory v západní části Krkonoš. Farma provozuje celoročně agroturistiku včetně hipoterapie a kromě stáda huculských koní chová na 300 hektarech pastvin, jež sahají až do nadmořské výšky 1100 metrů, i skot, jehož maso zpracovává od roku 2007 ve vlastním penzionu a restauraci.

Farma má mnoho plánů. Připravuje úpravu ubytovacího objektu pro invalidní klienty, vybudování dalších koňských cest, včetně startovacího "nádraží", obnovu krajinářských prvků (rovnané kamenné zídky a meze) i účast v místním projektu na kompostování .
V roce 2008 získala farma Hucul Bartákův hrnec, který každoročně uděluje Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO jako ocenění práce v oblasti ekologického zemědělství.

Horští hospodáři

Na území MAS se v současné době pracuje řada drobných farmářů, jejichž stáda přispívají k zachování krkonošských květnatých luk a krajiny kolem. Někteří z nich se rozhodli zažádat o vstup do programu ekologického zemědělství. Zároveň se připravují na proměnu svých farem. Dotační zdroje by rádi využili k modernizaci provozů a k přestavbě objektů na agrofarmy s ubytováním hostů.