

Pozvánka na besedu k rozvoji územíZveme vás na společné jednání nad současným stavem a budoucí podobou území
Máme již za sebou: 12. září 2013 - Debata k inovacím, setkání s podnikateli Všechna setkání proběhla pod vedením paní Blaženy Huškové Prosíme o potvrzení účasti na: vera.noskova@seznam.cz |
ŠkolstvíMimoškolní aktivity – zájmové kroužky při ZŠ |
Zemědělstvíje jedním z hlavních ekonomických pilířů území. Vzhledem k podhorskému až horskému charakteru oblasti bylo vždy doprovázeno dalším zdrojem příjmů (dřevařství, hornictví, služby) a tato situace přetrvává dodnes. V horské oblasti se zemědělství výrazně podílelo na vzniku a zachování lučních enkláv – jednoho z typických prvků Krkonošského národního parku.V nižších polohách regionu hospodaří zemědělská družstva a malé rodinné farmy, často zaměřené na produkci mléka. V horských oblastech obhospodařují převážně louky a pastviny - často za podmínek stanovených Správou Krkonošského národního parku - jednotliví horští hospodáři či zemědělská družstva. Maso a mléko (často biokvality) je dodáváno do velkoodběratelské sítě. Příjmy zemědělců, opírající se především o dotační programy Ministerstva zemědělství a o často podhodnocený prodej prvovýroby, nedovolují většině zemědělců shromáždit potřebné finance na zásadní investice. Projekty uskutečňované ve spolupráci s MAS se proto týkají zejména zpracování živočišné prvovýroby s důrazem na kvalitu místního výrobků, modernizaci stávajících zemědělských provozů a vytváření služeb v cestovním ruchu. |
Co je LeaderV dnešní Evropské unii tvoří venkovské oblasti 90 procent území a žije v nich 60 procent obyvatel. Každá venkovská oblast se potýká s vlastními problémy a i hledání východisek je nutné hledat v místním prostředí. Rokem 2013 se uzavírá pětileté období, kdy do regionu tekly prostřednictvím MAS „Přiďte pobejt!“ finance z Programu rozvoje venkova – osa IV. Leader. Od roku 2009 bylo do území touto cestou investováno téměř 40 milionů korun. |
Tradice a řemeslaRegion MAS „Přiďte pobejt!“ o.s. se může pochlubit nezaměnitelným kulturním bohatstvím. Typický ráz lidových staveb – krkonošské roubenky, drobné sakrální památky (křížky, Boží muka, kapličky, křížové cesty), kostely a další objekty zachovávající prvky tradiční krkonošské architektury vytvářejí nezaměnitelný charakter místní venkovské krajiny. Ke kultuře zdejšího kraje patří rovněž výrazný folklór i tradiční činnosti, jejichž nositeli jsou nejrůznější spolky (hasiči, sportovní či ochotnické spolky) i samotné obce (jarmarky, poutě, masopusty, festivaly).To vše má vedle rozvoje místní kultury a tradic i sounáležitosti s rodným krajem velký význam pro rozvoj cestovního ruchu. |
MládežZápadní část Krkonoš byla po roce 1945 – na rozdíl od druhé, východní části pohoří - méně poznamenána odchodem německy hovořícího obyvatelstva. Velká část obyvatel z českých vesnic zde zůstala a tím nedošlo k přetrhání tradičních vazeb a vztahů. Zdejší obyvatelstvo cítí sounáležitost s místem, kde vyrůstali jejich rodiče a prarodiče, a tuto vazbu ke krajině pod Kokrháčem (Kotlem) předává také dalším generacím. Pevné zakotvení v místě, často ještě doplněné jinde již skoro vymizelým aktivním křesťanstvím, se odráží v chuti udělat něco pro své bližní. Území MAS „Přiďte pobejt!“, o. s. se může pochlubit řadou dlouhodobě fungujících kolektivů dětí a mládeže. |
Turistika - cestovní ruchÚzemí v působnosti MAS „Přiďte pobejt!“, o. s patří mezi z nejvíce navštěvované rekreační oblasti České republiky. Na jeho atraktivitě se podílejí výjimečné přírodovědné a krajinářské hodnoty území (na polovině území MAS se rozkládá Krkonošský národní park), které poskytují bohatou nabídku sportovního vyžití především v zimních sportech. Tyto aktivity jsou významným sezónním zdrojem příjmů, v poslední době - s ohledem na netradiční průběh některých zim - až přeceňovaným. Předpokladem perspektivního rozvoje území je proto zdůraznění celoroční nabídky služeb s důrazem na tzv. měkkou turistiku, šetrně využívající horskou i podhorskou část oblasti. Pěší a poznávací turistika, cykloturistika a hipoturistika, rozvoj služeb zdůrazňujících jedinečnost území (ubytování na agrofarmách, v horských chalupách s konzumací místních produktů) i návrat k místním tradicím (jízdy na rohačkách, jarmarky, divadelnictví) pomohou učinit území návštěvnicky zajímavým po celý rok. |
Láska k rodnému koutu a úcta k dědictví po předcházejících generacích stála u zrodu hned několika soukromých krkonošských muzeí. V jejich expozicích je za největší poklady považováno to, do čeho dali obyčejní místní lidé svůj um i nápady, co jim sloužilo při každodenní práci, či co si předávali z generace na generaci. Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé V roce 1999 uvítalo své první návštěvníky v roubené stodole. Od té doby se podařilo rozšířit expozici o malou kuchyňku, kovářskou dílnu a dvě patra s exponáty, v roce 2011 přibylo praktické zastřešení dvora. Muzeum je otevřeno denně, návštěvu je třeba telefonicky ohlásit.Telefon: 732 326 198 Muzeum a galerie Starý Kravín Další svědek tradic a nadšení místních lidí – muzeum v Františkově. Jeho letní slavnosti Dřevosochání každým rokem přilákají nejen zástupy návštěvníků, ale i řadu výtvarníků, jejichž díla ve dřevě zdobí místní krajinu. Zemědělské muzeum ve Studenci Telefon: 605 858 067 |
SpolkyNejvýznamnějšími nositeli živé kultury regionu je řada divadelních ochotnických spolků (Benecko, Štěpanice, Jilemnice, divadelní soubor Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou) a pěvecké soubory, často s dlouhou tradicí a téměř profesionální kvalitou (Svatováclavský sbor v Pasekách, skupina SATORI v Poniklé) pořádající každoročně festivaly často i nadregionálního významu (Pasecké hudební léto, Vysocký divadelní festival). |
SkautiTradiční a spolehlivou součástí mimoškolních aktivit dětí a mládeže na Jilemnicku jsou skautské oddíly. Skautské středisko Jilm Jilemnice sdružuje na 150 skautů a skautek v celkem 6 dětských oddílech a 3 oddílech pro dospělé (z toho je jeden odloučený oddíl v Lomnici n. Pop. a jeden v Rokytnici n. Jiz.). Více informací na www.skaut.jilemnicko.cz
|
Dobrovolní hasiči
Hodně času a energie věnují mládeži také dobrovolní hasiči. Ve většině sborů regionu organizují pro mladé hasiče pravidelné schůzky, cvičení i soutěže v požárním sportu. Mnohaletou tradici má Pohár velitele v Čisté, dvoukolový Podkrkonošský pohár mládeže pořádá SDH Nedaříž, SDH Jilemnice zase každoročně pro mládež připravuje branně turistickou vycházku okolím Jilemnice nebo štafetový závod, v požárním útoku se soutěží i ve Víchové n. J. Region také často hostí okresní kolo hry Plamen. Také při zajišťování kulturního a společenského dění v obcích myslí hasiči na děti a mládež. Jsou pořádána například dětské karnevaly, dětské dny, předvánoční akce s nadílkou pro děti. V létě organizují hasiči pro děti i tábory Hasiči pracují dle možností s dětmi a mládeží především proto, že si tím vychovávají své nástupce pro dobrovolnickou činnost. Získané znalosti a dovednosti jsou ale upotřebitelné i v běžném životě při řešení nenadálých situací.
|
Mateřská centraV několika obcích vznikla v posledních letech mateřská centra, přispívající k pestrému a činorodému trávení času rodičů s malými dětmi. Pravidelný program, vlastní aktivita, tematické akce, odborné přednášky a semináře, prázdninové výlety jsou příležitostí pro maminky vyjít z izolace a stereotypu celodenní péče o dítě. Jejich potomci se v centrech učí prvním kontaktům se svými vrstevníky i dospělými mimo okruh rodiny. |
CyklotrasyCyklotrasy v západních Krkonoších nabízejí nejen jízdu krásnou přírodou a sportovní zážitek, ale také cestu za poznáním. V posledním době zde vznikají nové a nové cyklostezky, které vedou návštěvníky po stopách historie či pozoruhodnostmi území. K jejich vzniku často spojí síly několik občanských sdružení. A tak kromě cyklotras s tištěným průvodcem s poetickými názvy jako Zámecká stezka vedoucí okolo Horní Branné nebo Za horskými chaloupkami pod Rezkem, tu vznikla třeba Soší stezka, provázející cyklistu po výtvorech letních slavností Dřevosochání ve Františkově. Na příznivce cyklistiky čeká na území MAS celkem přes 800 km značených stezek.
|
EkofarmyPoznávání a turistika má v Krkonoších historii velmi starou. Služby turistům přicházející do Krkonoš se zde brzy staly vítaným zdrojem příjmů pro místní obyvatelstvo. Ubytovávání, průvodcovské služby, v podhůří pak povoznictví a řemesla pomáhaly vždy ekonomicky rozvíjet poměrně chudou příhraniční oblast a zvyšovat její prestiž v očích okolí. Také v současnosti zde nabízí ubytování řada ekofarem, jejichž služby odpovídají požadavkům Evropského centra pro eko agroturistiku – ECEAT. Farma U Kotyků v Roztokách, nabízí ubytování na úpatí hor, zatímco rodinná farma horských hospodářů Waldmannových Zvonice v Pasekách nad Jizerou (700 m. n. m.) se může pochlubit mimořádnou polohou na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, chovem ovcí plemene Romney March i bohatou kulturní tradicí místa (muzeum s krkonošskou houslařskou školou, Pasecké hudební slavnosti). Farma HUCUL na Janově hoře (Vítkovice) potěší zase všechny ctitele chovu huculských koní svou stylovou hospůdkou s biokuchyní. |
Hospodáři z RokytniceSpolečnost Zemex v Rokytnici nad Jizerou hospodaří v programu ekologického zemědělství na ploše téměř 700 ha trvalých travních porostů, z nichž část se nalézá ve III. zóně Krkonošského národního parku. V současné době má cca 300 kusů skotu, z toho 160 ks dojnic. |
Farma HUCULHorská Farma Hucul se nachází v úbočí svahu Janovy hory v západní části Krkonoš. Farma provozuje celoročně agroturistiku včetně hipoterapie a kromě stáda huculských koní chová na 300 hektarech pastvin, jež sahají až do nadmořské výšky 1100 metrů, i skot, jehož maso zpracovává od roku 2007 ve vlastním penzionu a restauraci. Farma má mnoho plánů. Připravuje úpravu ubytovacího objektu pro invalidní klienty, vybudování dalších koňských cest, včetně startovacího "nádraží", obnovu krajinářských prvků (rovnané kamenné zídky a meze) i účast v místním projektu na kompostování . |
Horští hospodářiNa území MAS se v současné době pracuje řada drobných farmářů, jejichž stáda přispívají k zachování krkonošských květnatých luk a krajiny kolem. Někteří z nich se rozhodli zažádat o vstup do programu ekologického zemědělství. Zároveň se připravují na proměnu svých farem. Dotační zdroje by rádi využili k modernizaci provozů a k přestavbě objektů na agrofarmy s ubytováním hostů. |
